Dvě americké badatelky přímým výzkumem doložily vztah mezi významovým rozpětím gestikulace čtrnáctiměsíčních dětí a jejich slovní zásobou před vstupem do školky ve věku čtyř a půl roku. Slovní zásoba je důležitým předpokladem celkového úspěchu ve vzdělávání.
Už malé děti, které ještě neumí dobře mluvit, často gestikulují. Zřejmě všichni to dobře známe: natažené prštěky, ukazující na osoby či předměty, které děti z té či oné příčiny zaujaly. Ale děti gesty vyjadřují i jiné významy než prosté upozornění či vyjádření zájmu.
Zkouška lidové moudrosti
Psycholožky Meredith Rowe a Susan Goldin-Meadow z Chicagské univerzity (USA) učinily zajímavý výzkum z kategorie „potvrzení lidových moudrostí“. Vždyť i takové věci je přece jen vždy dobré mít exaktněji ověřené. Výsledky uveřejnili v časopise Science.
Týkal se odpozorované souvislosti počtu a zejména významové pestrosti gest používaných malými dětmi a jejich pozdějšího zvládnutí slovní zásoby jako míry připravenosti na školu.
Tento rozdíl se objevuje již ve fázi batolat (pro jazykové puristy: lezouny), do věku čtyř let se rozšiřuje a víceméně nezměněn se udržuje během školní docházky.
Role socioekonomického postavení
Předběžné údaje z dřívějších, obecněji koncipovaných výzkumů naznačovaly, že zde existuje přímá úměrnost se socioekonomickým postavením rodiny. Matky o otcové z rodin s vyšší úrovní příjmu a vzdělání totiž se svými dětmi mluví častěji, přičemž používají rozmanitější slovník se složitější stavbou vět, než rodiče z rodin s nižším socioekonomickým postavením.
\“Slovník je klíčový ukazatel, který předpovídá úspěch ve škole a je hlavní důvod, proč dětí z rodin s nižším příjmem vstupují do školy s větším rizikem neúspěchu než jejich protějšky z rodin s výhodnějšími podmínkami,\“ řekla Susan Goldinová-Meadowová, která je přední světovou odbornicí pro komunikaci gesty.
Padesát rodin
Badatelky sestavily vzorek 50 rodin z chicagské oblasti, které představovaly široké rozpětí tamních ekonomických poměrů. Na video pak zaznamenávaly 90minutové bloky běžných činností v domácnosti i venku, při kterých vystupovaly děti ve věku 14 měsíců s rodiči.
Zjistili, že rozdíly v míře gestikulace se objevily již ve velmi raném věku dětí. A příčina těchto rozdílů jednoznačně vyplývala z rozdílů gestikulace rodičů.
„Je pozoruhodné, že v počátečních stádiích, kdy se děti učí mluvit a když ještě rozdíly v jejich hovoru slovníku nejsou očividné, vidíme rozdíly v používání gest dětmi, které souvisejí se socioekonomickým postavením rodiny,“ řekla Meredith Roweová.
„Děti typicky nezačnou gestikulovat do věku deseti měsíců. Z toho vyplývá, že socioekonomické rozdíly jsou evidentní už čtyři měsíce a možná ještě spíše po chvíli, kdy děti začnou dělat gesta,“ pokračovala.
Výsledky analýzy videí jsou opravdu přesvědčivé: Ve věku čtrnácti měsíců děti z rodin s vysokým příjmem a dobrým vzděláním gesty vyjadřovaly v 90minutovém bloku až 24 různých významů, zatímco děti z rodin s nízkým příjmem pouze 13.
Pozdější standardní testy ve škole ukazují, že děti z prvního typu rodin dosahují při objemu slovníku pochopených výrazů 117 bodů oproti 93 bodům dětí z druhého typu rodin.
Více gest, více slov
Výrazné rozdíly vývoje slovníku dětí ve věku čtyř a půl roku s vysokou pravděpodobností přinejmenším zčásti pramení z chování rodičů v rodinách s vyšším příjmem, kteří v době, kdy jejich děti měli 14 měsíců, gesty vyjadřovaly širší rozpětí významů.
A navíc: „Dětská gestikulace by mohla hrát nepřímou roli v učení slov tím, že by vyvolala náležitá slovní vyjádření rodičů, například pokud by dítě ukazovalo na panenku, matka by mohla zareagovat ‚ano, to je panenka‘, čímž by dítěti poskytla slovo označující předmět, který byl právě v ohništi pozornosti dítěte,“ napsaly badatelky.
Gesta navíc dětem umožňují vyjádřit významy, když ještě mají potíže s formulováním příslušných slov, takže gesta mají v rozšiřování slovní zásoby i přímou úlohu.
